Koloweb-cykloturistika
:: Miřejovice
:: Sloup v Čechách
:: Úštěk
:: Letiště Ruzyně
:: Stříbrná Skalice
:: Lužické hory
:: Lázně Toušeň
:: Přerov n./L.
:: Benátky n./J.
:: Poděbrady
:: Poděbrady II.
:: Rakovník
:: Dětenice
:: Kralupy n./Vlt.
:: Lysá n./L.
:: Poděbrady III.
:: Jevany
:: Kutná Hora
:: Libochovice
:: Milešovka
:: Rýchory

:: Konopiště
:: Valečov
:: Šumava
:: Chlumec n./C.
:: Jizerské hory
:: Západní Šumava
 
:: Jižní Čechy
:: Telč-Slavonice-Bítov
:: Podorlicko
:: Železné hory
:: Králíky
:: Vysoké Mýto


Koloweb-kniha návštěv


FOTOSOUTĚŽ

 
 
"Čáry éry"  
více zde...
 
Plánujete cyklovýlet?
Zjistěte si, v kolik
hodin zapadá Slunce.


Cyklorozcestník - odkazy, cestopisy, Alpy, seznamka, inzeráty a další

www.cykloserver.cz

Cyklistika Krnov


Ikona pro Váš web:
Koloweb ikona
HTML kód:

Poslední aktualizace:
27.4.2013

kontakt



Cyklo výlet - Podorlicko 2007 - 4 dny - cca 155 km

1.den - Jaroměř - Kuks - Ratibořice - Náchod (45 km)

Ke konci srpna 2007 jsme na 4 dny vyrazili směrem na Náchodsko a do Podorlicka. Autem jsme se přiblížili do Jaroměře (Královéhradecko), kde se začal první den naší výpravy. Jaroměř je královské věnné město, které založil v 11.století kníže Jaromír za vlády krále Přemysla Otakara II. Město se nachází na soutoku tří řek: Labe, Úpy a Metuje. My jsme se po prohlídce náměstí a nákupu pečiva na cestu vydali směrem na sever po cyklostezce č. 24. Jaroměř

Kuks Jeli jsme okolo Jaroměřského rybníka a za malou chvíli jsme byli u barokního zámku Kuks. Interiéry jsme nenavštívili, ale našli byste zde špitál milosrdných bratří, barokní lékárnu, špitální kostel Nejsvětější Trojice a několik lázeňských domů. V zámecké zahradě a u zámku je k vidění 24 soch M.B.Brauna. V areálu zámku je i zámecká restaurace. Přes údolí v podzámčí, kde teče řeka Labe, jsme vystoupali do obce Kuks, kde jsme vyhledali silnici č. 37.

Po té jsme jeli na sever až na křižovatku se značenou cyklotrasou č. 4098. Odbočili jsme na ni ve směru na Vlčkovice v Podkrkonoší. Po klidných silničkách jsme pokračovali přes Velkou Bukovinu, Chvalkovice a Miskolezy, kde jsme odbočili doleva a dál po 4098 přes Větrník a skrze jabloňový sad, kde cyklista nesmí slézat s kola, aby si nemohl natrhat nádherná jablíčka, jsme dojeli až do Ratibořic. Prošli jsme si zámeckou zahradu sympatického Ratibořického zámku a pokračovali do Babiččina údolí a na Staré Bělidlo, kudy nás provedla červená naučná stezka. U splavu, kde vyla Viktorka z Babičky, je možné se osvěžit a opláchnout v řece Úpě.

Ratibořice - zámek Staré Bělidlo

U mlýna jsme se napojili na zelenou stezku, přejeli jsme přes můstek a odbočili vpravo. Poobědvali jsme v restauraci Holzbecher s velmi milou a rychlou obsluhou, takže doporučujeme, a jeli jsme dál doleva po cyklostezce č. 4055. Přejeli jsme E67 a přes Kleny jsme se přibližovali k vodní nádrži Rozkoš. Přes Šereč a Provodov jsme vystoupali do Václavic a tady se dali po 4056 okolo slavného bojiště "1866" Dobenín - Branka až na křižovatku se silnicí č. 14, která vede do Náchoda. Na první noc naší výpravy jsme měli zamluvený nocleh v hotelu Zimní stadion v Náchodě a tak jsme ho co nejdřív vyhledali a ubytovali se. Třílůžkový pokoj za 800,-/noc + snídaně 60,-/osobu. (Kontakt: Na Strži 1795, tel: 491423965.) S ubytováním jsme byli spokojeni, kola jsme měli na balkoně našeho pokoje, snídaně byla postačující a pestrá. V blízkosti hotelu byly dvě prodejny Albert a Penny, kde se daly dokoupit potraviny a pití na další cestu.

  • mapa Seznam - Kuks
  • mapa Seznam - Ratibořice


    2.den - Náchod - Peklo - Nové Město nad Metují - Dobruška - Bohuslavice - Nové Město nad Metují (45 km)

    Jelikož jsme neměli žádný pevný plán výletu na další dny a protože s ohledem na akci "Muž roku", konanou toho večera v Náchodě, nebyla, jak jsme brzy zjistili, žádná šance sehnat nocleh na další, tedy páteční noc, opustili jsme druhý den dopoledne Náchod a vydali se směrem na jih. Hned pod Zimním stadionem v Náchodě vede cyklostezka č. 22, nejprve do kopce, pak s kopce až k mostu přes Metuji. Tady byla stezka ukončena, ale pouze dočasně, v době naší výpravy se začala výstavba nové cyklostezky, která by měla být hotová v listopadu 2007. Přejeli jsme tedy přes řeku a dali se po silnici vlevo, po chvíli u dalšího mostu opět přes vodu a tady vpravo na budoucí stezku. Výstavba byla opravdu v začátcích, pouze tu byly vykácené keře a stromy, které by stály v cestě, cesta byla kamenitá, ale příjemná.

    Peklo Po ní jsme jeli okolo hospůdky Na Ostrovech, až jsme přijeli do Pekla. Přivítali nás tu dva ze dřeva vyřezávaní čerti a kousek od nich klidné místo k odpočinku a občerstvení. Tady v Pekle začíná nová cyklostezka 4034 podél Metuje až do Nového Města nad Metují, po té jsme se vydali. Rozcestí u Pekla

    Po snesitelném stoupání jsme se ocitli na kopci nad městem, odkud je vidět panorama zámku. Sjeli jsme do města a v první řadě jsme si chtěli zamluvit nějaký nocleh. Projeli jsme okolo hotelu Metuj a hned v jeho těsné blízkosti jsme našli hotel Rambousek, který nám byl o něco sympatičtější. Noc pro 3 osoby se snídaní stála 900,- Kč. Pravda je, že nás zprvu nalákala TV na pokoji a 3x více ručníků ve větší koupelně...ale TV nakonec nefungovala a v koupelně se nedalo rozsvítit. Přesto i tohle ubytování, kde pro nás jedinou podmínkou byla sprcha na pokoji, bylo dostačující. Pokud nebylo něco ideální, vynahradilo nám to město jako takové. Náměstí v Novém Městě nad Metují je totiž památkovou rezervací a je opravdu velmi pěkné, stejně tak i zámek s nádhernými terasovitými zahradami, který je jinak krásný ráno, když je slunce na východě a jinak večer, když je na západě. Obojí jsem si vychutnávala díky nádhernému počasí během celé naší výpravy. Protože den byl teprve ve své půlce, zajeli jsme hahoru do města nakoupit vodu a nějaké dobroty a v bistru jsme si dali skvělou pizzu. Trochu obtěžkáni jak v bagáži, tak i v žaludku, jsme vyrazili na druhou polovinu výletu druhého dne naší cesty.
    Jeli jsme směr Dobruška s tím, že pak se uvidí. Projeli jsme přes náměstí v Novém Městě a vydali se po silnici č.14 na Spy. Nejprve se sjede dolů k řece, ale pak následuje zabijácký kopec nahoru, s pizzou v břiše nezvládnutelný. Když jsme se vyškrábali nahoru, pokračovali jsme přes zmíněné Spy do Dobrušky. Kdo není zastáncem jízdy po silnici 2.třídy, může na konci obce Spy zahnout vlevo a prodloužit si cestu přes Chlístov a Val. Nám příliš dlouhá polední pausa moc neprospěla a tak jsme jeli úspornější jízdu, uvažované Opočno jsme z plánu dne vynechali, chvíli jsme se zdrželi v Dobrušce, rodišti známého F.L.Věka, okoukli jsme na náměstí zajímavou na vodě se otáčející kamennou kouli

    Dobruška Dobruška

    a pokračovali přes Pulice a Bohuslavice zpět do Nového Města. Já se už těšila, jak si vyfotím terasy v zámecké zahradě osvětlené zapadajícím sluncem.

    Nové Město nad Metují - navečer Nové Město nad Metují - ráno Nové Město nad Metují - navečer

  • mapa Seznam: Peklo (ikona 31)
  • mapa Seznam: Dobruška


    3.den - Nové Město nad Metují - Šerlich v Orlických horách - Bukačka - Olešnice - Slavoňov - Nové Město nad Metují (32 km)

    Dopravní společnost Orlobus provozuje v Podorlicku autobusovou dopravu včetně cyklobusu, který posbírá cyklisty v Jaroměři, Náchodě i v Novém Městě a vyveze je na Šerlich do Orlických hor. Když už se nám tato možnost nabídla přímo před nosem, využili jsme ji a v sobotu jsme se dopoledne připravovali na cestu do hor - s kolem. Ještě jednou jsme se pokochali náměstím, dali si pořádný oběd na cestu a počkali si na druhou - odpolední linku cyklobusu, která vyráží ve 13 hodin z Nového Města. Náměstí v Novém Městě nad Metují
    Byla to naše první zkušenost s cyklobusem, trochu jsme se nejprve báli, jak to kola přežijí a zda vůbec bude na čem sjet dolů. Obavy byly ale zbytečné, šikovný pan řidič se svým pomocníkem usadili naše miláčky v přívěsu na kola docela bezpečně a my se vezli do kopců a těšili se, jak potom pojedem už jen dolů, po krásné asfaltce, stejně jako cyklisté z ranní linky, kteří se proti nám řítili s kopce s blaženým výrazem na tváři. Na Šerlichu jsme sedli na kola a vydali jsme se k Masarykově chatě (1012 m) - necelý kiláček stoupání, který mě dost vyděsil a ze samé hrůzy jsem stihla ještě pod chatou spadnout s kola. Takto pokřtěna Orlickými horami jsem odevzdaně pokračovala v drsnějším terénu po hlavním hřebeni po červené nahoru a pak zase dolů.

    Orlické hory Orlické hory

    Dojeli jsme na Bukačku, kde se nachází bukový prales se vzácnou květenou, který je nejznámějším chráněným územím Orlických hor. Přes Bukačku jsme ještě chvíli stoupali a opět klesali k rozcestí Polomsklé sedlo (1015 m). Tady pokud byste se napojili na asfaltku a dojeli k cyklorozcestí, měli byste to štěstí a dojeli po značené trase do Olešnice. Nás ale asfaltka vyděsila a pokračovali jsme raději dále po červené na Vrchmezí (1084 m). Na tomto rozcestí jsme se vydali po domnělé červené do Olešnice, ale nějak se nám podařilo zorientovat mapu o 90 stupňů jinak a místo po červené jsme jeli po státní hranici mimo veškeré cesty. Cestu naznačoval pouze hraniční průsek lesem a červenou nám mohla připomínat červená barva na hraničních patnících. Být to před 20 lety, tak nás tu pohraničníci rizstříleli na cucky. Petr sice tvrdil, že jedeme dobře, že tudy jelo spousta cyklistů, ale už za chvíli bylo podle bažinatého terénu jasné, že tudy asi ještě nikdo nikdy nejel. Byl to opravdu adrenalinový sjezd, poměrně prudký, vysokou trávou, kde nebylo vidět, na co najedete, kluzké kořeny a kameny se nám snad stíhali narychlo vyhýbat, jinak to není možné a po kiláčku téhle hrůzy se terén změnil na kamenitou cestu typu vymleté říční koryto. V těchto místech kdosi, myslím, že to byl můj syn, pronesl, že zahlédl vlka. Petr dodal, že to on sám vlk si netroufne, ale že jistě běžel pro smečku. Já jela poslední, takže Vám je jasné, jak mi asi bylo. To byl patrně důvod, proč jsem tímto terénem svištěla kámen nekámen, vlastně jsem byla celou dobu ve vzduchu, jen kolo pode mnou poskakovalo, teď ale vím, že už bych to podruhé nesjela. Konečně jsme se napojili na poloasfaltovou cestu. Kluci opět otevřeli mapu (chlapi se přece lépe v mapách orientují) a marně na ní hledali tuto cestu. Pak nějakou vybrali, že to asi bude ona a jeli jsme, dokonce jsme zahlédli první chaloupku dole v údolí a hned nám bylo líp.
    Po chvíli jsme přijeli místo do Olešnice k hraničnímu přechodu Čihalka. Tady jsme se konečně zorientovali a vydali se po silnici do Olešnice. Kdybychom bývali jeli po značené cyklotrase, přijeli bychom do Olešnice s krásného kopce po louce, kde se pásly ovce a všechno bylo nádherně zelené a plné sluníčka. Alespoň jsme se na tomto rozcestí posilnili a pokračovali jsme parádní krajinou a po hladké silnici č. 285 podél potoka Olešenka, přes Rzy, okolo Zelinkova mlýna až k dalšímu rozcestí u můstku přes potok. Sjezd do Olešnice
    Dál jsme jeli po silnici č. 285 na Slavoňov a Blažkov až do Nového Města. Na závěr nás čekal už jen krátký kopec na náměstí a na něm odměna v podobě zmrzliny. Měli jsme to za sebou a určitě na tento výlet budeme dlouho vzpomínat.

  • mapa Seznam: Šerlich (ikona 4)
  • mapa Seznam: Olešnice v Orlických horách


    4.den - Nové Město nad Metují - vodní nádrž Rozkoš - Česká Skalice - Josefov - Jaroměř (33 km)

    Vodní nádrž Rozkoš

    Ráno jsme se opět probudili v hotelu Rambousek, po hotelové snídani jsme sbalili všechno málo, co jsme s sebou měli a vydali jsme se směrem na západ. Projeli jsme celým Novým Městem a mířili jsme k vodní nádrži Rozkoš. Projeli jsme Lhotou, pak švestkovou alejí a za chvíli už jsme měli tu čest poznat opravdovou Rozkoš.

    Byl rozkošný slunečný den, na vodě pluly plachetnice, rybáři chytali nedělní ryby, všude byla téměř průhledná tyrkysová voda, v dálce hráz, která vypadala jako molo vedoucí na kouzelný ostrůvek. Zkrátka tu byla atmosféra jak u moře. Chvíli jsme si to tu užívali a pak jsme pokračovali po hrázi a dál podél vody, až jsme dojeli do České Skalice. Rozkoš

    Tady jsme se stavili na oběd. Rozhodně musíme doporučit restauraci v ulici naproti radnici kousek za náměstím. Na rohu u pekárny odbočíte vpravo a za chvíli jste tam. K polednímu menu dostane každý navíc zákusek. Já ho nedostala, protože jsem si dala jen řecký salát a tak jsem toho dost litovala, nakonec se Petr obětoval a dal mi svůj. Z České Skalice jsme směřovali na Říkov. Poněkud jsme vynechali Pomník Barunky, Barunčinu školu a zřejmě další zajímavosti pro někoho důležité, proto tu na ně upozorňuji. Z Říkova jsme jeli přes Doubravici, Zvoli a za Rychnovkem jsme odbočili doleva na Josefov, bývalé pevnostní město s turistickou atrakcí - podzemními chodbami. Na nás celý Josefov působil příliš morbidně, včetně neuvěřitelně obrovského kostela na náměstí - ta tečka u schodů pod dveřmi kostela je můj téměř 2m vysoký syn na kole.

    Josefov  Josefov  Josefov - info

    Josefov je vlastně součástí Jaroměře, kde jsme měli zaparkované naše autíčko. Ano, našli jsme ho na svém místě, tak jsme na něj naložili kola a vydali se zpět domů. 4 dny byly málo, v tomto podorlickém kraji by se dalo vidět mnohem více. Od Náchoda na sever je Adršpach a Broumovské stěny, na jihu jsme vynechali Opočno, vůbec neznáme jižní část Orlických hor. Takže doufám, že se sem brzy vrátíme.

  • mapa Seznam: Rozkoš
  • mapa Seznam: Josefov




  •  
    Zenová zahrada
      Základní sestava pro tvorbu vlastní mini zenové zahrádky  
    E-SHOP Zenová zahrada

     



    © 2005 - 2015 Koloweb :: Cykloturistika - Cyklo tipy a další zajímavosti


    domů | o mně | fotogalerie | kontakt