Koloweb-cykloturistika
:: Miřejovice
:: Sloup v Čechách
:: Úštěk
:: Letiště Ruzyně
:: Stříbrná Skalice
:: Lužické hory
:: Lázně Toušeň
:: Přerov n./L.
:: Benátky n./J.
:: Poděbrady
:: Poděbrady II.
:: Rakovník
:: Dětenice
:: Kralupy n./Vlt.
:: Lysá n./L.
:: Poděbrady III.
:: Jevany
:: Kutná Hora
:: Libochovice
:: Milešovka
:: Rýchory

:: Konopiště
:: Valečov
:: Šumava
:: Chlumec n./C.
:: Jizerské hory
:: Západní Šumava
 
:: Jižní Čechy
:: Telč-Slavonice-Bítov
:: Podorlicko
:: Železné hory
:: Králíky
:: Vysoké Mýto


Koloweb-kniha návštěv


FOTOSOUTĚŽ

 
 
"Čáry éry"  
více zde...
 
Plánujete cyklovýlet?
Zjistěte si, v kolik
hodin zapadá Slunce.


Cyklorozcestník - odkazy, cestopisy, Alpy, seznamka, inzeráty a další

www.cykloserver.cz

Cyklistika Krnov


Ikona pro Váš web:
Koloweb ikona
HTML kód:

Poslední aktualizace:
27.4.2013

kontakt



Cyklovýlet - Stříbrná Skalice 2006 - 46 km

Poslední červnová neděle byla nejteplejším dnem velmi teplého týdne a tak jsem se trochu obávala, jak tenhle cyklovýlet dopadne. Trasu pro tentokrát vybral náš kamarád Radek z nabídky Cykloserveru:

Louňovice u Říčan - Jevany - Kostelec nad Černými Lesy - Stříbrná Skalice - Jevany - Louňovice.

Kluci dělali, jako že vůbec žádné vedro není, ale já po zkušenostech z minulosti (viz cyklovýlet Konopiště) měla s sebou raději i ručník (namočený slouží jako osvědčený pomocník v horku nejen při cestování autem). Na konci cesty se mi nakonec opravdu hodil jako první a poslední pomoc a záchrana před úpalem.

Louňovický rybník Náš výlet začínal v 10.30 hodin v Louňovicích u Říčan přímo u místního rybníka Požár, kde jsme ze střechy auta sundali kola, do zásoby jsme se napili a vyrazili jsme směrem do prvního kopce. Byl to jeden z těch tradičních úseků, kdy musíte do kopce, abyste zas vzápětí mohli s kopce. Bylo třeba se napojit na červenou stezku, která vedla okolo dalších rybníků - Vyžlovského a Jevanského až do Jevan.

Cesta vedla naštěstí lesem a bylo celkem příjemně. Až na konci Jevan vedla cesta po rozžhavené silnici, kde slunce nemělo slitování. Přejeli jsme přes hlavní silnici č. 333 a pokračovali do Kostelce nad Černými Lesy.

zlaté pivko Dorazili jsme tam úplně mokří a hned první hospoda, která nám padla do oka, se stala naším útočištěm. Naštěstí měla i zahrádku, tak jsme neřešili co s koly. Radek vyždímal svoji čelenku a těšil se jak takto ztracený půllitr tekutiny hned zase doplní. Objednali jsme si tedy pití, kluci se rozhodli pro gulášek se šesti a já si dala řecký salát, to kvůli slanému balkánskému sýru. Na polévku s játrovými knedlíčky tentokrát opravdu nebylo vhodné počasí. Okolo jedné hodiny jsme vyráželi na další část cesty, přímo od hospůdky na jih směr Konojedy. Opět jsme překřížili onu silnici na Říčany a jeli dál na jih.
Na první křižovatce jsme odbočili doleva do Prusic a později doprava na Nučice. Jeli jsme přes Výžerky podél Nučického potoka. Minuli jsme odbočku doprava na Oplany a pokračovali jsme na Vlkančice a na Stříbrnou Skalici. Asi 2 km před Vlkančicemi jsem se nechala omámit krajinou. Kluci si dali trochu náskok a já zůstala sama v širokém údolí mezi dvěma hřebeny porostlými smrkovým lesem. Zalesněný kopec na levé straně byl úhledně rozparcelován jako políčka podle výšky porostu a tím se i barevně odlišoval. Nikde ani živáčka, jen já a jeden nádherný kus země. Kdyby bylo ohleduplnější počasí, zůstala bych tam delší dobu a nasávala. Vedro a prudké slunce mě nutilo rychle pokračovat směrem do nejbližšího stínu. Myslím, že to byly právě Vlkančice, kde jsem kluky dostihla. Právě se chystali doplnit již nealko tekutiny v místní hospodě, já toho využila a chladila jsem se v kamenné chodbě hospody.

jídla je tu dost Sjeli jsme s kopce, kde se vpravo na veliké pastvině slunce neslunce pásly ovce ve vlněném kabátě. Jedna z nich spojila pastvu s odpočinkem a klečíc předníma nohama na zemi dál pojídala zelený oběd. Na moje bečení nereagovaly, asi toho už měly také plné zuby stejně jako já. Občas se v tomto úseku cesty našel nějaký strom co udělal trochu stínu, průjezd Stříbrnou Skalicí a zvláště úsek do kopce k náměstí byl ale krutý.
Došla mi voda, tak jsem zašla do cukrárny koupit si dortík na doplnění energie a požádala jsem slečnu o pitnou vodu. Kluci už naproti sedali do hospůdky. Měli tu výborný nakládaný Hermelín, opravdu řádně uleželý a dobré pivko. Jen ten vrchní byl nějaký divný, evidentně mu vedro nedělalo dobře. Jeho paní zřejmě byla také poněkud přehřátá, protože nám účet spočítala správně až na počtvrté a stejně to nebylo úplně v pořádku. Takže ve Stříbrné Skalici na rohu proti cukrárně si ohlídejte za co platíte.
Jevanský rybník Už nám zbýval kratší kus cesty zpět a tak jsme se nevzdávali a pokračovali hrdinně na sever na Hradec. Cesta vedla nejprve po silnici podél Sázavy a potom lesem podle Jevanského potoka. Poslední úsek před Jevanským rybníkem vedla cesta do kopce, ale stoupání není dlouhé ani prudké. U rybníka se zatím od rána nakupily davy lidí. Pláž byla jak barevné mraveniště. My se také koupali, ale ve vlastní šťávě.
Podél rybníků lesem jsme se příjemně unavení vraceli zpět, podstoupili jsme už jen poslední smyčku do kopce s kopce v Louňovicích a už jsme byli u cíle. Já namočila svůj záchranný ručník a plácla si ho přes ramena a záda a přes hlavu a tak - prostě mi s ním bylo dobře.

Naštěstí nebyla tato trasa moc dlouhá a polovina cesty vedla lesem, tedy ve stínu. Terén byl poměrně rovný a cesta vedla mimo hlavní silnice. Tuto trasu bych doporučila pro rodiny s dětmi.

trasa cyklovýletu na mapě




 
Zenová zahrada
  Základní sestava pro tvorbu vlastní mini zenové zahrádky  
E-SHOP Zenová zahrada

 



© 2005 - 2015 Koloweb :: Cykloturistika - Cyklo tipy a další zajímavosti


domů | o mně | fotogalerie | kontakt